Když dva dělají totéž, není to přece jenom totéž

15. 05. 2007 | † 06. 06. 2009 | kód autora: 2h0

obrazekKdyž dva dělají totéž, není to přece jenom totéž.

Dvě ježkovské notové publikace

Ve stínu Šostakovičova stého výročí narození u nás trochu zapadla připomínka toho, že tentýž den (25.září 1906) se narodil také Jaroslav Ježek, kníže a otec české populární hudby. Přece jen však bylo zorganizováno několik akcí, které toto výročí připomenuly. Jedněmi z nich je vydání notových alb Ježkových písní. Učinilo tak jednak Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu, jednak vydal ve vlastním nákladu podobné album Sidonius Karez.

Rozhlasové album má nezvyklou koncepci: Obsahuje 10 písní, které jsou upraveny nejprve pro hlas a klavír a poté znovu pro sólový klavír. Zpěvní part má pak v samostatných přílohách melodie ještě ve versi pro instrumentální hlas, a to pro hlas in C, ale také in B a in Es. Užitečnost takovéhoto opatření je nabíledni: Zájemci o Ježkovy písně neovládající bezpečně transpozice (klarinetisté, saxofonisté, případně trumpetisté) zde dostanou do rukou bezpečně vypracovaný hlas. Úpravy v tomto albu vypracoval zkušený hudebník Milan Dvořák. Klavírní party obou versí jsou přiměřeně obtížné a tak dostupné již jen trochu vyspělým klavíristům. Duch Ježkovy hudby je dokonale v úpravách cítěn i ctěn. Nelze, než album doporučit. Škoda jen, že zajímavá koncepce omezila počet písní v albu. A ještě větší škoda, že toto album není nikde ve výlohách ani pultech patřičných obchodů vidět.

Karezovo album má proti albu rozhlasovému mnohé výhody. Obsahuje 51 Ježkových melodií v úpravách pro dvouruční klavír, je doplněno řadou krásných fotografií (škoda, že jsou výtvarně vyvedeny trochu vybledle), informací o Ježkovi i jeho době, nalezneme zde nákresy ježkovských lokalit, v příloze jsou jednak texty všech písní, jednak je součástí alba CD, kde jsou všechny úpravy vzorově nahrány ježkovským odborníkem Tomášem Víškem. Celek je v duchu názvu alba 51 melodií z modrého pokoje vyveden modrou barvou, píseň Tmavomodrý svět je tištěna v negativu: bílé noty na modrém podklad...

.... To všechno přispívá k neobyčejně příznivému vnějškovému dojmu z Karezova alba.Při podrobnějším studiu konkrétních úprav je však nutné konstatovat některé diskusní momenty. Autor úprav záměrně vytvářel technicky velmi snadné party pro téměř začínající klavíristy. To je nepochybně chvályhodné. Zpřístupnit nádherné a stále hodnotné – v podstatě geniální - Ježkovy písně začínajícím hudebníkům je velmi správné. Snad omezení vzniklá úkolem psát technicky nenáročné party, možná ale také jistá nezkušenost, či dokonce necitlivost k nejhlubším rafinovanostem hudebního umění, pravděpodobná autorova improvizační rutina bez častější praxe v pevné fixaci notového zápisu dovedly autora k jistým nešikovnostem, možná až hrubostem vůči hudební řeči.

Nepřesnosti se týkají hlavně harmonického vybavení úprav. Pomineme-li občasné "nepravopisné" psaní složitějších akordů (dominantní kvintakord se zvýšenou kvintou v D dur se píše eis, ne f) nalezneme v úpravách poměrně často jiné harmonie, než v Ježkově originálu. Autor v přemluvě píše, že "harmonie vyostřil a posunul trochu dál" (copak platí, že ostřejší harmonie = modernější?), že se "to ovšem snažil dělat zcela v duchu Ježkovy hudby". Nejsem si zcela jistý, že se to zdařilo. Například v blues Ze dne na den je až beznadějně resignovaný obsah slov (Jeden den za druhým jde...Co je do života ze dne na den) je text Ježkem geniálně vystižen nejen monotónní melodií, ale i statickou harmonií – zde upravovatel z ne zcela pochopitelných důvodů harmonie mění. Ježek byl klasicky vyškolen a na jeho písních je to také znát. Byly by mu myslím velmi cizí, možná i nepříjemné v úpravách často užívané kvartsextakordy v levé ruce klavírního partu místo základních kvintakordů. (Profesionální hudebník považuje takto užívaný kvartsextakord za příznak jistého polovičatého vzdělání až amatérství.) Nebo by jistě ošklivil nehezké takzvané skryté oktávy, kdy pravá ruka hraje postup ais-h a levá současně a-h v písni Vyznání lásky. Tu a tam bychom mohli i diskutovat o nepochopitelných celotaktových pausách mezi frázemi, nebo o dokomponovaných předehrách, nebo dohrách (píseň Civilizace).

Je škoda, že takovéto hezké a užitečné album je těmito věcmi tak trochu pokaženo. Právě malým dětem a hudebním začátečníkům by se mělo dostat nejvytříbenějšího hudebního materiálu, aby tak rostl dobře jejich vnitřní hudební pocit.

Porovnám-li album vytvořené Milanem Dvořákem a Sidoniem Karezem, musím konstatovat, že když dva dělají totéž, není to přece jenom totéž.

Otomar Kvěch

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.